Podrobnosti

31. červenec 2025

Zřejmě nikdy mě neopustí touha opěvovat moře. Jsem posedlá vymýšlením přívlastků, které jsou pro něj charakteristické. Vždy si říkám, jestli už košatá čeština nemá nějaký nový. Je to spíše o mé fantazii. Fantazie se musí krmit, jako vše ostatní. Jako rybičky v akváriu nebo vlastní hladová břicha.

Za zády slyším JEHO šplouchání. Napadá mě myšlenka, kolik mám ještě času, než mně začne omývat chodidla a jeho slanou chuť ochutná moje osuška.

Protože jsem už pěkně zlenivěla, ani mě nenapadne, abych se posunula kousek výš. Dál od NĚJ.

Chci mu být nablízku. Ukázat, jak jsem s NÍM propojená.

Mé myšlenky přirovnávám k moři. Příliv – odliv. Moře myšlenek.

Myšlenky nemají vůni. ONO ji má.

Každý den si s NÍM vychutnávám, užívám, i když vím, že jsme si nablízku jen dočasně.

Při loučení se s NÍM objímám.

Budu se na TEBE těšit!